pečetidlo
pečetidlo, nástroj k otiskování negativního reliéfu; nejstaršími formami (Çatal Hüyük, 6. tisíciletí) jsou razítková p. různých tvarů (geom. motivy, kříž, ruka, později zvěrné motivy) z hlíny, kamenů, později i skla, fajánse a kovů, spojující funkce amuletu (např. skarabeus) ap.; od 3.tis. (Uruk) se objevují válečková p. s výjevy, nápisy a heraldickými skupinami; mínójská, mykénská a řím. p. mají i charakter šperku (gema, prsten); ve středověku obvykle kovová razidla s um. zpracovanou rukojetí, např. ve tvaru zvířat. V.t. pečeť.
