paulikiáni

paulikiáni [podle apoštola Pavla], náb. sekta vzniklá v 7.st. v byz. Arménii; její učení se vyznačovalo extrémním dualismem (věčný boj dobra a zla). Před pronásledováním byz. císaři nacházeli ochranu u meliténského emíra. V polovině 9.st. vytvořili vlastní stát; 878 voj. poraženi Byzancí a přesídleni do Bulharska, kde měli vliv na vznik bogomilství. V Arménii na p. navázalo hnutí thondrakovců.