patrocinium
patrocinium [-cíny-, lat.], ochrana, kterou poskytovali v řím. říši zámožní lidé chudším spoluobčanům. P. bylo rozšířeno zejm. v pozdním řím. císařství, kdy se drobní rolníci a kolóni podřizovali moci velkých vlastníků půdy. - V kř. náb. zasvěcení kostela, kaple či oltáře určitému světci (patronu), jehož ostatky byly vloženy do oltářní mensy.
