panteon

panteon [řec.], v ant. době chrám zasvěcený všem bohům, později místo určené k pohřbívání nebo uctění vynikajících osobností. Ant. p. postaven v Římě 27 př.n.l. Agrippou, po požáru byl obnoven císařem Hadrianem (115-125) na kruhovém půdorysu zaklenutém kopulí, později k němu přistavěna obdélná trojlodní předsíň a uloženy v něm tělesné pozůstatky význ. osob (např. Raffaela).