panika
panika [-ny-, fr.< řec.], sociálně psychol. fenomén charakterizující spontánní, nekorigované a afektivně podbarvené skupinové chování. Je typická rychlým zmnožováním iracionálních složek ve strategii chování, umocňováním emocionálních komponent rozhodování, nekoordinovaností interakčních, komunikačních a informačních vazeb, snížením rozumové kontroly chování a výraznou tendencí k extrémním reakcím. Nejčastějším vyvolávajícím podnětem p. je dezinformovanost uvnitř určité sociální struktury, která ve spojení s atmosférou napětí či očekávání může nabýt (nejčastěji po iniciaci indiferentní události) formy davové psychózy.
