předložka
předložka, prepozice - jaz. druh neohebných slov těsně spojený se skladebním substantivem, kladený před určitý jeho tvar a vyjadřující jeho předmětové, okolnostní a přívlastkové vztahy (nepřímé předložkové pády). Podle pův. i synchronní motivace rozlišovány p. vlastní, tj. neodvozené a nemotivované (v, do, o, pro ), a nevlastní, druhotné (vzniklé gramatikalizací podstatných jmen a příslovcí: kolem, během. díky; blízko, skrze a jimi motivované). V širším smyslu se za sekundární p. považují i víceslovné výrazy s touž platností (po stránce, vzhledem k, počítaje v to ). Obdobnou funkci jako p. plní v některých jaz. záložka (např. v maďarštině: az asztalalatt pod stolem, Prágában - v Praze).
