otrokářská společenskoekonomická formace
otrokářská společenskoekonomická formace, otrokářství - první spol.ekon. formace vykořisťovatelského typu, následující po formaci prvobytně pospolné. Je pro ni charakteristický rozpad spol. na dvě třídy - otrokáře a otroky. Existovali též svobodní řemeslníci a rolníci. Podmínkou pro vznik o. s. f. bylo zvýšení produktivity práce v takové míře, aby nadvýrobek znamenal význ. přínos pro otrokáře (zvl. na otrokářských latifundiích a v řemeslné výr.). Otrokářské výr. vztahy jsou charakteristické soukromým (otrokářským) vlastnictvím výr. prostředků i samotného výrobce, otroka; jde o přímé, násilné přinucení výrobce k práci. Hlavní výrobní silou se pak stala prostá kooperace práce otroků. Rozštěpení společnostinadvě antagonistické třídy vedlo ke vzniku státu, který sloužil k podrobení vykořisťované většiny vykořisťovatelské menšině. - První otrokářské státy vznikly na přelomu 4. a 3.tis. př.n.l. v Mezopotámii a Egyptě, vrcholné formy dosáhla o. s. f. v Řecku a Římě; dovršilo se oddělení řemesel od zeměd. a vznikla města, do nichž se soustředil téměř všechen hosp. a kult. život. S rozvojem výr. a dělby práce se rozšiřovala i směna a s ní obchod, který vedl ke vzniku peněz. Rozvoj obchodu, růst výr. zboží rozkládaly postupně otrokářskou spol, zal. na naturální výrobě. Díky práci otroků dosáhl starověký svět značného hosp. a kult. rozvoje, ale o. s. f. nevytvářela podmínky k dalšímu význ. tech. pokroku a rozvoji výroby. Ekon. vztahy přestaly odpovídat stupni rozvoje výr. sil; rev. povstání otroků a nájezdy germ. kmenů zničily největší evr. otrokářský stát, řím. říši. Vznikem kolonátu se vytvářely nové spol. vztahy, tvořící zárodek feud. uvnitř o. s. f. Význ. zvláštnosti vývoje raných třídních spol. v některých as. zemích (zvl. v Cíně a Indii) vedly K. Marxe k odlišení koncepce otrokářského řádu v Asii (v.t. asijský výrobní způsob). Otrokářská společenskoekonomická formace byla vystřídána feudalismem.
