otroctví
otroctví, postavení jednotlivce, který je předmětem vlastnictví nebo jiného podobného vztahu podřízenosti vůči jiné osobě. O., obchod s otroky a praxe podobná o. jsou mez. právem zakázány, zejm. Úmluvou o otroctví z 1926 a Dodatkovou úmluvou o otroctví z 1956, která rozšířila zákaz na o. pro dluhy, nevolnictví, prodej nebo dědění žen anebo vykořisťování mladistvých a jejich práce. Státy se v těchto úmluvách zavázaly, že budou spolupracovat při odstraňování všech forem otroctví.
