osvětlení
osvětlení 1. mat. o. geometrické, promítání, které zvyšuje názornost předmětů zobrazením osvětlené a neosvětlené části. Rozlišuje se o. středové (centrální) a o. rovnoběžné (paralelní). Paprsky dotýkající se tělesa vymezují na něm mez vlastního stínu, popř. i mez stínu vrženého na nějakou plochu; 2. fyz. zn. E#v#; E; o. v daném bodu plochy, podíl světelného toku, který dopadá na element této plochy obsahující daný bod, a velikosti tohoto plošného elementu. Jed. o. je lux (lx); 3. fot . světelně tech. stav snímací scény, zaručující její správné naexponování na fot. materiál. Dosahuje se použitím vhodných světelných zdrojů, rozmístěných účelně v ateliéru nebo exteriéru. Z um. hlediska se rozeznává osvětlení hl., doplňkové a efektové.
