osobní statut
osobní statut, normy upravující poměry vyplývající z právně význ. skutečností dotýkajících se přímo určité osoby, např. jejího věku, duševního zdraví (způsobilost k právům, k práv. úkonům), u právnických osob jejich práv. způsobilosti, vnitřních poměrů, uzavírání práv. úkonů. Podle čs. zák. o mez. právu soukromém a procesním se o. s. stanoví podle státní příslušnosti osoby. Podle některých zahr. práv. řádů (zejm. angloamer. práva) se o. s. určuje podle domicilu osoby. Podle čs. práva je o. s. právnických osob práv. řád, podle něhož byla příslušná právnická osoba zřízena (tzv. zásada inkorporační). Podle některých práv. řádů (např. Francie, NSR) se o. s. právnických osob určuje podle skutečného sídla právnické osoby (zásada sídla).
