ornitologie
ornitologie [-ny-, řec. ornis, pták], nauka o ptácích, obor zoologie. Studuje anat., morfologii, fyziol., embryologii, ekol., systematiku, taxonomii, etologii a zoogeografii ptáků. Termín o. zavedl koncem 16.st. U. Aldrovandi. Jako vědní obor se začala o. rozvíjet po vydání díla K. Linného. Ptáci jsou modelovým objektem obecně biol. studií, např. pro poznání aerodynamiky letu, orientace, biorytmů, role světla v reprodukčním cyklu, pro rozpracování taxonomických metod i pro poznání evolučních procesů. Darwinovy studie byly do velké míry zal. na studiu ptáků. O. studuje ekol. a hist. podmínky rozšíření ptáků i jeho změny, migraci, početnost a dynamiku populací. Studie o rozšíření ptáků se staly zákl. zoogeografie (F. L. Sclater, A. R. Wallace). Také etologie je zal. hl. na studiu ptáků (K. Lorenz, N. Tinbergen). Poznatky o. se uplatňují při procesech domestikace, při ochraně ptáků a při studiu životního prostředí, kde slouží ptáci jako bioindikátory.
