ordinář

ordinář [-dy-, lat.], v římkat. církvi představený disponující plnou církevně právní i správní pravomocí, která je spojena přímo s vykonávaným úřadem. Místní o. jsou biskupové, opati klášterů, preláti nullius, gen. vikáři, apoštolští administrátoři, vikáři, prefekti a zástupci v jejich nepřítomnosti. V řeholních společenstvích vyšší představený, jehož moc se vztahuje na osoby, ne na území.


zpět