operacionalismus
operacionalismus [-iz-, lat.], subj. ideal. směr v souč. filozofii a metodologii věd, spjatý s novopozitivismem a pragmatismem. Jeho vznik byl vyvolán prací P. W. Bridgmana The Logic of Modern Physics (Logika moderní fyziky), jež postulovala zákl. teze o. (svět je redukovatelný na soubor fyzikálních operací, např. měření).
