jícen
jícen, 1. anat. oesophagus - přední trubicovitá část trávicí soustavy bezobratlých živočichů, navazující na krátký hltan a přecházející ve vole. Je různě dlouhý, na průřezu nejčastěji kruhovitý, se zřaseným vnitřním povrchem. U obratlovců část trávicí trubice mezi hltanem a žaludkem, kterou je potrava posunována do žaludku. U člověka začíná ve výšce 6. krčního obratle, prochází hrudníkem v zadní části mezihrudí a přes bránici se dostává do dutiny břišní, kde ústí do žaludku; 2. geol. viz kráter.
