ochoz
ochoz 1. arch. krytá a zavřená nebo i otevřená chodba kolem budovy, sálu, nádvoří ap.; a) o. hradební, v opevňovací technice chodba chráněná proti nepříteli na vnitřním okraji koliště; b) o. chórový, vznikl prodloužením postranních lodí kolem chóru. Vymezen na jedné straně arkádami chóru, z druhé strany zdí, často členěnou kaplemi; 2. les. dráha, po které se spárkatá zvěž přemísťuje, např. z místa úkrytu na pastvu, k napajedlu. Při trvalém používání o. vznikají zřetelné pěšinky, dobře patrné v letním i zimním období.
