obstrukce
obstrukce [lat.] 1. porucha, zábrana, překážka; 2. polit. záměrné překažení, zmaření nějakého jednání; 3. lék. obstructio - uzavření průsvitu dutého orgánu patol. procesem nebo cizím tělesem, např. o. střeva, žlučovodu, hrdla močového měchýře, průdušnice. Odtud obstrukční a obstrukčně apod.
