obstinace
obstinace [-ty-, lat.], vzdorovitost, umíněnost, zarputilost. Může se vyskytovat jako trvalý povahový rys jedince, přechodný jev v dětství (zejm. v pubertě) i jako charakteristika chování některých citově či sociálně deprivovaných jedinců nebo symptom určitých psychických onemocnění.
