objev
objev, odkrytí něčeho dosud neznámého. Ve všeob. smyslu mají o. velmi různou formu, např. vystupují jako nálezy starých památek, o. léčivých pramenů, pokladů, objevování nových krajin a zemí, poznávání nových vlastností přír. a kult. jevů. Zvl. význam mají o. ve vědě. Věda nejen shromažďuje a upřesňuje známé poznatky, ale především poznává nepoznané, odhaluje různá tajemství přírody a dějin, je ,,dobrodružstvím poznání". O. jsou hl. výsledkem užití věd. badatelských metod; jejich existence a rozvoj věd. bádání je přesvědčivým důkazem poznatelnosti světa, neustálé přeměny ,,věcí o sobě" ,,ve věci pro nás" a tedy vyvrácením agnosticismu. Naše poznání odráží dříve neznámé skutečnosti adekvátně, což nakonec potvrzuje využití o. ve výr. a jiné praxi. O. a vynálezy spolu souvisejí, avšak o. se liší od vynálezu tím, že pouze odhaluje dříve neznámé objekty, souvislosti a zákonitosti, zatímco vynález přináší nové tech. řešení v různých oblastech výroby a spol. života. Např. elektřina byla objevena, avšak el. generátor byl vynalezen. Musí se také rozlišovat o. v ontogenetickém vývoji jednotlivce, kdy jedinec si musí znovu osvojovat nashromážděné kult. dědictví, a o. z hlediska celospol., které odhalují skutečnosti, jež dříve lidstvo neznalo. Hist. významné o. tvoří etapy a epochy ve vývoji vědy, jsou základem revolucí ve vědě. Slouží také jako podklad pro periodizaci jednotlivých období věd. vývoje. Tak idea evoluce vytvořila epochu ve vývoji přírodovědy 18. a 19.st., o. struktury atomu a elementárních částic ve fyzice vyvolal zlom v dosavadních představách a započal epochu, která se rozvinula ve vědeckotech. revoluci. Věd. o. nabývají zvýšeného významu v současnosti, kdy se nebývale zkracují lhůty mezi o. a jeho tech., popř. ekon. využitím. O. se pro svůj spol. význam stávají předmětem zvl. práv. ochrany. V právu se za o. považuje odhalení dosud neznámých, avšak obj. existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa, které lze prokázat věd. způsobem, tj. experimentálně nebo pomocí teor. důkazu.
