zpředmětnění

zpředmětnění, pojem hegelovské filoz., která líčila společenskou a přírodní skutečnost jako výtvor ducha, jenž ve stálém dialektickém procesu zvnějšnění, přivlastnění si zvnějšněné skutečnosti vědomím, a nového zvnějšnění vydává ze sebe svět. Obsahem tohoto pojmu je myšlenka, že zejm. oblast společenského bytí člověka je produktem lidské činnosti, jejíž předmětné výsledky nabývají samostatné existence a odcizují se původním záměrům ducha, přičemž rozpor, který tím vzniká, vyvolává duchovní překonání této předmětnosti a vede k vyššímu stupni vědomí a z něho vycházející činnosti a zpředmětňování. Podle G. W. F. Hegela je původ rozporu mezi člověkem a předmětným světem vytvořeným člověkem nikoli v obj. realitě, ale v objektivaci duchovní činnosti člověka, a tak je mu z. zároveň odcizením. Na toto stanovisko navazují pozdně burž. a revizionistické filoz. názory, které odcizení přesouvají do oblasti lidské činnosti, a tím mystifikují konkrétní sociální kořeny odcizení (H. Marcuse, T. W. Adorno, E. Fromm, J.-P. Sartre). Idealismus Hegelovy koncepce zvnějšnění a zpředmětnění kritizoval L. Feuerbach: chápal vztah člověka ke spol. i k přírodě materialisticky jako smyslově předmětný vztah člověka k nim a z gnozeologického hlediska rozřešil ideální zpředmětňování lidských bytostných sil v obsahu náb. a spekulativní filoz. Ale společenské z. člověka chápal abstraktně ahistoricky jako přirozený stav mezi jedincem a rodem, čímž se vytratil princip činnosti a rozporného vývoje skrytý v Hegelově pojetí. K. Marx vyzdvihl procesuálnost a historičnost Hegelova pojetí a nalezl v produkci materiálních podmínek života základ vývoje lidské spol. Poukázal na to, že z. a odcizení se nekryjí: odcizení spojoval s určitou formou společenské produkce. Materiální základnou procesů z. bytostných lidských sil je pro Marxe společenská produkce; tak Marx omezil pojem z. na z. práce; výrobek je krystalizací lidské činnosti, zpředmětněním práce. Sám fakt zpředmětňování lidské práce a činnosti neznamená ještě nutnost odcizení. Z. obsahuje jen možnost odcizení. Z. je trvalou vlastností lidské práce a činnosti vůbec.