nová figurace
nová figurace, též nový realismus ozn. výtv. projevů konce 50. a 60.let 20.st., reagujících na předchozí abstraktní um. Umělci hledali možnosti návratu k předmětovému zobrazení v přímém použití objektů reálného světa, techniky montáže, asambláže, užitím serigrafických a fotografických metod aj. Proti tradičnímu real. zdůrazňuje n. f. přímou tvorbu reality v neobvyklých rovinách. Navazuje na um. tradice minulosti (expresionismus, surrealismus, pop-art, podle nichž jsou určovány směry n. f.) s cílem vyjádřit zákl. otázky smyslu lidské existence. Představitelé: M. Raysse, v č. um. K. a J. Válovy.
