normála
normála [lat.], mat. n. křivky (n. plochy), přímka procházející daným bodem křivky (plochy) a kolmá k tečně (tečné rovině) v tomto bodě.
normála [lat.], mat. n. křivky (n. plochy), přímka procházející daným bodem křivky (plochy) a kolmá k tečně (tečné rovině) v tomto bodě.