nezobrazující koncentrátor záření

nezobrazující koncentrátor záření, nejčastěji používaný koncentrátor slunečního záření, jehož funkční plocha je odvozena od dvou nebo několika křivek (evolventní a válcová plocha, dvě navzájem skloněné parabolické válcové plochy) a nevytváří na absorbéru obraz Slunce, ale usměrňuje přímé i rozptýlené sluneční záření odrazem na absorbér. Vzhledem ke konstrukci může efektivně pracovat i ve stacionární poloze.