neutralita
neutralita 1. n. válečná, mez. právem upravené postavení státu, který se neúčastní války mezi jinými státy. Zákl. právem neutrálního státu je nedotknutelnost jeho území, pokud jde o voj. akce válčících stran; 2. n. trvalá, postavení státu, který se na zákl. mez. smlouvy či jiného aktu zřekl práva účastnit se jakékoli budoucí války (kromě vlastní obrany proti ozbrojenému útoku) a jemuž se současně zajišťuje územní nedotknutelnost a polit. nezávislost. Trvale neutrálními státy jsou Švýcarsko (od 1815), Rakousko (od 1955) a Švédsko (od 1912).
