neokeynesismus

neokeynesismus [-iz-], neokeynesiánství, postkeynesiánství, moderní keynesiánství - velmi nejednotně užívané označení pro žáky, stoupence a pokračovatele britského ekonoma J. M. Keynese; široký směr ekon. teorie, v němž se rozlišuje zejm. orientace spjatá s brit. ekonomy J. Robinsonovou, N. Kaldorem a amer. ekonomem S. Weintraubem (jejichž žáci a stoupenci se sami nazývají postkeynesiánci). N. je spjat s tzv. (velkou) neoklasickou syntézou, kterou provedli hlavně amer. ekonomové F. Modigliani a P. A. Samuelson a jejímiž čelnými představiteli jsou např. amer. ekonom J. Tobin a brit. ekonom J. Meade. N. se liší neoklasicismu (představovaného dnes hlavně monetarismem) zejm. v tom, že nesouhlasí s názorem, že by bylo kap. hospodářství samo o sobě schopno automat. samoregulace, a zdůvodňuje a žádá jeho různě intenzívní a širokou státně monopolní regulaci.