nautilus obecně

nautilus [-ty-, lat.] 1. výtv.um. stojatý pohár, jehož číše je zhotovena z mušle Nautilu (loděnky). Nohu tvoří často soška mytické postavy, jež podpírá číši. Je tvořena - stejně jako podstavec - ze stříbra. Celkový tvar n. má podobu lodi. Vyráběn hl. v něm. městech v 16.-18.st.; 2. tech. viz ponorné čerpadlo.