narcismus
narcismus [-iz-, podle mytol. Narcise], též narcisismus - 1. psychol. sebeláska, sebecitu, sebehodnocení a sebeprožívání. Nadměrný zájem o sebe sama; narcista - člověk plývající sebeláskou; adj. narcisitní apod. 2. sexuologie sexuální deviace charakterizovaná erotickým zájmem o vlastní tělo, až zamilovaností do vlastní osoby. - Podrobněji: ad 1. psychol. jeden z hl. pojmů dynamické psychol. a psychoanalyticky orientované psychiatrie. Svým obsahem odpovídá ranému stadiu vývoje osobnosti, charakterizovanému nerozlišeností dětského subjektu od objektů okolí (matky, rodičů) a soustředěním libida na vlastní infantilní (kojeneckou) existenci. Primární n. je charakterizován stavem nerozlišeného vědomí sebe sama, v němž jsou uspokojovány životně důl. potřeby instinktivní povahy a z něhož vzniká mylný a autochtonní pocit vlastní omnipotence. Postupnou diferenciací "já" a "ne-já" se stále více uplatňuje princip reality, jehož prostřednictvím se přesouvá pocit omnipotence na rodiče. Introjekcí (zvnitřněním) tohoto pocitu dochází k tzv. primární identifikaci, jejímž důsledkem je atavismus primárního n., projevující se v různých formách sebelásky, sebecitu, sebehodnocení a sebeprožívání. Sekundární n. představuje stav, ve kterém je již libido vázáno na vnější objekty (osoby), avšak slouží pouze potřebám vlastního "já"; objektní libido je přeměněno na ego-libido. Vnější projevy této orientace jsou zřejmé zejm. u některých duševních poruch (narcistické stažení libida ve schizofrenních regresích). - Pojem n. byl v současnosti teor. přepracován v rámci psychol. "já". Předpokládá se, že n. jako dynamický psychický fenomén má vlastní energetický zdroj a samostatnou vývojovou linii, přičemž patologie n. spočívá v rozdrobenosti (fragmentaci) a izolovanosti složek konstituujících zralé a soudržné "já"; ad 2. sexuologie sexuální deviace charakterizovaná erotickým zájmem o vlastní tělo, až zamilovaností do vlastní osoby.
