německé divadlo
německé divadlo, začátky vývoje círk. div. sahají do 10.st. Od l l.st. se rozvíjí světské div. mimů, žonglérů a spielmanů, v 15.st. nastal rozkvět masopustních her, zvaných Fastnachtspiele (vrchol u H. Sachse; hrály se až do 18.st.). V 15.st. jsou význ. představení mystérií v Asfeldu, Luzernu, Frankfurtu nad Mohanem aj., od 1633 v Oberammergau, přežívající dodnes. V období renes. vzniklo školské div. jezuitů a protestantů; hrály se hry řec. a řím. dramatiků a jejich dobové imitace, zpočátku latinsky, od pol. 16.st. i německy. Používalo se human. (terentiovské) scény, která ovlivňuje další vývoj inscenace. Od konce 16.st. hrály v Německu angl. a holandské kočovné div. soubory, v 17.st. i skupiny italské; působily na rozvoj činohry i opery. Budovány první div. budovy s perspektivní scénou (1641 v Ulmu, 1667 v Drážďanech) a první něm. div. soubory. Na přelomu 17. a 18.st. se rozvinuly tragikomedie zvané Haupt-und Staatsaktionen s konvenční postavou Hanswursta. Od 30.let 18.st. začala v Lipsku klasicistická reforma div. (drama J. Ch. Gottscheda, herectví C. Neuberové, J. F. Schönemanna, G. H. Kocha - tzv. lipská škola), která se pokusila o obrození div. literaturou. Osvícenská div. reforma vyvrcholila v 2.pol. 18.st. v hamburském Nár. div. a byla spojená s činností G. E. Lessinga, tvůrce měšťanského dramatu a propagátora děl W. Shakespeara, v herectví s působením K. Ekhofa, K. E. Ackermanna a zvl. F. L. Schrödera (tzv. hamburská škola). V 70.letech 18.st. vzniklo hnutí Sturm und Drang (počátky tvorby J. W. Goetha, F. von Schillera, hry F. M. Klingera, J. M. Lenze), v popředí byla činnost mannheimského Nár. div. (W. H. Dalberg, 1750-1806, A. W. lffland - tzv. mannheimská škola) a od 90.let div. ve Výmaru (tzv. výmarský klasicismus J. W. Goetha a F. von Schillera). Sentimentální měšťanské drama reprezentovali A. Kotzebue, A. W. Iffland a další. Na zač. 19.st. nastoupilo romant. div. (tvorba L. Tiecka, bratří Schlegelů, H. von Kleista, G. Büchnera), které bylo ve 40.letech vystřídáno hnutím Mladého Německa (K. Gutzkow, H. Laube) a snahou o poeticko-hist. drama (Ch. F. Hebbel). Vznikala první soukromá a městská div. (1824 Berlín, 1839 Mannheim). Pro 2.pol. 19.st. je významná reforma dramatu a div. R. Wagnera, svět. ohlas získalo div. Meiningenských. Od konce 19.st. byl hl. střediskem div. života Berlín: O. Brahm založil 1889 naturalistické div. Freie Bühne, vznikla dram. tvorba G. Hauptmanna, následovaly moderní režie M. Reinhardta a před l.svět. válkou expresionistické div. (W. Hasenclever, C. Sternheim, L. Jessner). Situace po l.svět. válce vedla ke vzniku polit. div. (E. Piscator) a tvorby B. Brechta. Od nástupu fašismu bylo div. pod vlivem nacist. ideologie a většina významných umělců emigrovala (B. Brecht, E. Piscator, M. Reinhardt). Po 2.světové válce činnost zahájena otevřením Deutsches Theater v Berlíně 7. 9. 1945 Lessingovým Moudrym Nathanem . - V.t. Německá demokratická republika - divadlo; Německá spolková republika divadlo; německá hudba (operní divadlo).
