nýtování
nýtování, nerozbíratelné spojování materiálu kovovými nýty, které se vkládají do průchozích děr, nebo roznýtováním jedné ze spojovaných součástí, vložené do otvoru druhé. Podle účelu je n. a) pevné (konstrukční, mostové); b) nepropustné (n. nádrží); c) pevné a nepropustné (kotlové) - tužením neboli temováním. Při n. se dosahuje spojení trvalou deformací nýtů nebo jedné ze součástí (vytvořením závěrné hlavy). Nýtuje se za tepla i za studena, ručně kladivem či strojně na nýtovacích strojích (nýtovačkách), dělených podle druhu pohonu na mech., hydraulické, pneumatické, el. Nýtové spojení se provádí přeplátováním nebo stykovými deskami. Podle počtu řad nýtů je n. jednořadé, dvouřadé a víceřadé.
