myslivost
myslivost, odvětví zemědělství a lesní výr. zajišťující chov, zušlechťování, ochranu, lov zvěře i její zužitkování. M. ve starém, pův. pojetí bylo ozn. lovu a výhradního práva lovu panovníka a šlechty. Právo m. č. šlechty bylo zakotveno ve zřízení Království českého z 1500 a v Obnoveném zřízení zemském z 1627. Teprve císařským patentem 7. 3. 1849 povoleno právo m. i vlastníkům samostatných honiteb s rozlohou přes 200 jiter, tj. 115 ha, a byly vytvořeny i honitby obecní téže rozlohy z pozemků patřících obci a ležících v jejím obvodu. I když již v pojetí středověké m. byla zahrnuta ochrana a chov zvěře (obory, bažantnice), nedělo se tak všeobecně a záměrně. V ČR a SR m. provozuje asi na 11,5 mil. ha půdy. M. zajišťuje i odchyt živé zvěře (bažantů, zajíců) pro rozšíření chovu a zejm. prodej. V.t. lesnictví. Dozor nad hospodařením mysl. sdružení vykonává v ČR Český myslivecký svaz, v SR Slovenský poľovnícky zväz - dobrovolné organizace, které sdružují občany vykonávající právo m. Zaviněné porušení povinností stanovených k ochraně práva myslivosti zakládá zpravidla přestupek, respektive přečin.
