multiplexor
multiplexor [-ty-, lat.], výpočetní tech. a) log. obvod s n vstupy a jedním výstupem, který přepíná na výstup jednu z n vstupních proměnných podle stavu řídicích signálů; b) zařízení používané při dálkovém přenosu dat, které sdružuje více vstupních kanálů s malými přenosovými rychlostmi do jednoho výstupního kanálu s velkou přenosovou rychlostí; c) sběr dat z velkého počtu měřicích bodů při číslicovém řízení výrobních pochodů; d) m. analogový, soustava analogových spínačů určená k volbě jednoho výstupního napětí z několika vstupních napětí, řízená adresou.
