bílkoviny
bílkoviny, proteiny - slov. bielkoviny - biopolymery složené z několika set až několika tisíc aminokyselin, vzájemně spojených peptidovou vazbou; zákl. složky buněk všech organismů. Pořadí (sled) aminokyselinových zbytků v polypeptidovém řetězci (bílkovině) udává primární strukturu a je určeno geneticky. Uspořádání polypeptidového řetězce do tvaru šroubovice či do neuspořádaných úseků tvoří sekundární strukturu. Terciární struktura je dána interakcemi mezi vzdálenějšími částmi polypeptidového řetězce. Podle tvaru se b. dělí na globulární (tj. kulaté), např. globulin, a fibrilární (tj. vláknité), např. keratin. Některé b. obsahují jen jeden polypeptidový řetězec (vždy s totožným pořadím aminokyselin), např. ribonukleasa, jiné, tzv. oligomerní b., obsahují v molekule více polypeptidových řetězců, např. hemoglobin. B. vytvářejí komplexy s jinými typy slouč. a mění se tak z b. jednoduchých na složené; např. komplexy b. s nukleovými kys. se nazývají nukleoproteiny, s polysacharidy mukoproteiny, s tuky lipoproteiny. B. patří mezi nejdůl. makromolekuly živé hmoty. Jsou přítomny ve všech organismech od virů až po živočichy, v nichž tvoří často více než polovinu suché hmoty. V jedné buňce organismu je obsaženo několik set až několik tisíc různých b. s různou funkcí a aktivitou. Biol. funkce b. v organismu jsou velice rozmanité: jsou stavebními látkami (např. kolagen, elastin, fibroin), podbuněčných, buněčných, orgánových a tělesných struktur, mají katalytickou funkci (enzymy, hormony), umožňují transport látek a energie, pohyb organismů (aktin, myosin) a jsou rezervními látkami (ovalbumin, kasein). Zajišťují imunologickou obranu organismu. B. jsou nejdůležitější složkou lidské i zvířecí výživy. V.t. aminokyseliny; enzymy; hormony; metabolismus; výživa.