most stavba
most, konstrukce sloužící k dop. spojení dvou míst oddělených překážkou (řekou, údolím) nebo umožňující dop. přes komunikaci bez úrovňového křižování. Slouží k dop. pěší, silniční, žel., průplavní, potrubní, k převedení kabelů a produktovodů. Cásti m. jsou mostovka, nosná konstrukce a mostní podpěry. Podle druhu nosné konstrukce jsou m. deskové, trámové, rámové, obloukové, visuté a závěsné; podle použitého materiálu m. betonové (železobetonové), dřevěné, kamenné a ocelové. Zvl. druhem jsou m. pohyblivé, jejichž části na splavných tocích lze vztyčovat a sklápět kolem vodorovné osy, otáčet kolem svislé osy nebo zvedat ve vodorovné poloze, aby přes mostní čáru mohla projet nadrozměrná plavidla. Stavějí se také plovoucí m. pontonové. Pěší dopravě slouží lávky. M. provizorní a voj., např. pontonové, se sestavují z převozných mostních souprav, které se z mostních transportérů přes překážku vyklápějí, nebo se budují m. dřevěné z místního materiálu. M. stavěné nízko nad terénem místo náspů a skládající se z mnoha polí se nazývají estakády. - Ríční m. jsou známé od starověku - pontonové m. (Asýrie), krátkodobé dřevěné a posléze kamenné (především z řím. doby). Od konce 18.st. jsou nahrazovány postupně železnými, později železobetonovými konstrukcemi. K nejstarším mostům v ČR patří most v Písku (z pol. 13.st.) a Karlův most v Praze (budovaný 1357-91).
