mor obecně
mor, pestis, ang. plague - akutní, vysoce infekční onemocnění působené bakterií Yersinia pestis (dříve Pasteurella pestis). Vyskytuje se endemicky hl. v Asii. Je nákazou pouštních a polopouštních oblastí. Charakterizuje ho zánět, zduření a nekróza lymfatických uzlin (forma dýmějová - m. dýmějový a bubonická - m. bubonický) nebo méně často jde o plicní lokalizaci s prudkým septickým průběhem (forma plicní). Bubonický m. začíná náhle, bez prodromů, teplotou kolem 40°C, zimnicí, závratěmi, bolestmi v kloubech, v končetinách a v kříži. Onemocnění má velmi rychlý průběh; dochází k zánětlivým projevům v lymfatických uzlinách a vzniku bubonů. Velmi bolestivé bubony jsou lokalizované zejm. v tříslech. - Plicní forma m. je charakterizovaná náhlou třesavkou, závratí a celkovou schváceností. Teplota stoupá pomalu, dech a puls jsou zrychleny. Velmi záhy se začnou objevovat příznaky místní. Vykašlávané sputum je rezavě zbarveno, často s příměsí krve. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. - Zdrojem nákazy jsou zejm. hlodavci, vzácně pes, opice a velbloud (člověk jen při plicní formě vdechnutím původce nákazy). Přenos infekce zprostředkují hl. blechy: blecha morová (Xenopsylla cheopis) nebo blecha obecná (Pulex irritans). Onemocnění zanechává jen přechodnou imunitu, tj. nová nákaza je možná. Nemocného je nutno přísně izolovat, v ohnisku nákazy provést deratizaci a dezinsekci, přímo ohrožené osoby chránit vakcinací. Výskyt m. podléhá mez. ohlašovací povinnosti. Odtud i v přeneseném slova smyslu - cosi se šíří jako mor.
