monotheletismus
monotheletismus [-tyz-, řec.], učení o jedné vůli. Teologická doktrína v byz. říši v 7. století, kompromis mezi ortodoxní vírou a monofyzitismem, podle níž má Kristus dvě podstaty (božskou a lidskou), ale jedno vyjádření. Jejím autorem byl konstantinopolský patriarcha Sergios I. (patriarcha 610 až 638). Učení odsouzeno 6. ekumenickým koncilem 680-681 v Konstantinopolu. Do 12.st. se udrželo v Sýrii, na Kypru a v Libanonu (maronité).
