monitorování
monitorování [-ny-], angl. monitoring 1. spojité nebo pravidelně opakované sledování vybraných parametrů, funkcí či změn určitého systému. Odtud sloveso monitorovat a příd. jm. monitorovaný apod. Monitorování v lék. EKG, krevního tlaku, tělesné teploty, acidobazické rovnováhy ap., v přír. vědách fyz., chem. a biol. proměnných dynamických systémů; obecná metoda explorace, která využívá ke komplexnímu sledování daného systému (resp. ke včasnému provedení korektivních zásahů) tech. prostředků a jejíž výsledky mají komparativní hodnotu (např. pravidelné snímkování téhož území při dálkovém průzkumu Země umožňuje porovnat důl. údaje o měřitelných jevech na zemském povrchu a jejich vývoji) i predikční sílu (využití získaných údajů k sestavování předpovědí očekávaného vývoje např. podnebí, geodynamických jevů, struktury životního prostředí). Údaje získané monitorováním lze ukládat do paměti počítače. V.t. monitor; 2. psychol. a) nepřetržité sledování zákl. funkcí (biol., fyziol., psychofyziol. veličin) či chování jedince pomocí přístrojů vybavených zařízením pro průběžnou registraci sledovaných proměnných (digitální či graf. displeje, televizní obrazovky), resp. pro jejich záznam; průběžné sledování aktivit organismu kontrolním systémem, registrujícím odchylky od optimálního průběhu sledovaných funkcí. Podstatou m., probíhajícího v podmínkách buď experimentu, nebo terénní praxe (sledování zátěží různých typů v průběhu reálných, např. prac. či sport. činností), je kontrola příslušných procesů (operací) prostřednictvím generování (produkování) varovných signálů při výrazném poklesu optima, při výskytu chybné reakce, omylu ap. Rozšířené je m. biol. zpětné vazby (biofeedbacku); b) průběžné sledování vnějšího a vnitřního prostředí subjektem, probíhající v rámci regulačních procesů organismu. Odchylky jsou zpětnovazebně registrovány na vyšší úrovni regulace; změna signalizovaná na vědomou úroveň se pokládá za důl. homeostatický regulativ; c) součást některých zákl. psychických procesů (vnímání). M. vjemového pole je vyhodnocováno globálně, ne zcela vědomě a je výrazně ovlivněno subj. (emocionálními, motivačními) faktory; d) jedna ze zákl. vlastností a funkcí člověka v systémech studovaných inženýrskou psychol. a ergonomií; sledování či simulování určitého kontinuitního děje člověkem (operátorem), jehož monitorovací úkol má více či méně složitou strukturu komplexního výkonu (detekce signálů, pozornostní a rozhodovací aktivity, volba vhodného úkonu). M. kontinuitních dějů je do jisté míry protikladné vigilančním činnostem (úlohám); 3. pravidelné či opakované sledování a zachycování určitého rozhlasového nebo televizního vysílání spojené obvykle s jeho vyhodnocováním.
