monadologie

monadologie [řec.], v obecném významu učení o monádách; Monadologie je název stěžejního filoz. díla G. W. Leibnize z 1720. Ozn. ideal. filoz. systémů užívajících pojem monáda jako antipod mater. atomu k určení elementárních duchovních individuí substance bytí. K obnovitelům obj. ideal. m. v 19. st. patří H. Lotze, Ch. Renouvier, zejm. pak personalismus. Na Leibnizovo pojetí navázal B. Bolzano.