mladogramatická škola
mladogramatická škola, jazykovědný směr konstituovaný v 70. letech 19.st. v Německu (středisko na lipské univ.), zaměřený na hist. studium jaz. a zkoumání zákonitostí jeho vývoje; zdůrazňoval bezvýjimečnost hláskových zákonů, v morfologii působení analogie při dotváření tvaroslovných jevů. Zdokonalila se hist. srovnávací metoda a její pomocí se zpracovaly rozsáhlé popisy indoevr. jaz., v nichž se také uplatnil psychol. a fyziol. výklad jevů. Hlavní představitelé: A. Leskien, K. Brugmann, B. Delbrück, H. Paul, u nás O. Hujer, J. Janko, J. Gebauer, J. Zubatý. Ne všichni sdíleli pův. pojetí bezvýjimečnosti hláskových zákonů.
