extrasenzorická percepce
extrasenzorická percepce, ESP - mimosmyslové vnímání; vnímání obj. reality prostřednictvím přijímání vnějších informací bez zdánlivé účasti (zapojení) známých smyslových orgánů a mechanismů. Zahrnuje řadu forem jako telepatii, jasnovidectví, proutkářství, paradiagnostiku (stanovení lék. diagnózy bez přímého kontaktu s nemocným) ap. ESP se odlišuje od jiných jevů přímého působení organismů na vnější předměty a fyz. procesy spontaneitou, tj. nepoužíváním úmyslné koncentrace, aktivace vůle, autosugestivní motivace přáním ap. U všech forem ESP je třeba rozlišovat mezi domněnkami, konstrukcemi a mystifikacemi na straně jedné a reálnými, věd. dosud neobjasněnými jevy na straně druhé. Metodologie fyz. věd odmítá experimentálně nepodložené interpretace všech druhů ESP, v teor. rovině však předpokládá existenci energetických toků velmi slabé intenzity (např. ve formě interakcí elmag. polí), ovlivňujících CNS dosud nepopsanými způsoby. Fyziol. a zejm. neurofyziol. výzkumy zaměřené na analýzu exteroreceptorických funkcí neprokázaly žádná speciální čidla či detekční zóny ESP. Pozitivní výsledky přinesly některé biol. výzkumy zabývající se identifikací a objasněním neznámých funkcí známých smyslových orgánů a nervových struktur u člověka i u zvířat (posuny vjemových prahů při náhodném kapacitním prolomení vjemové bariéry, variabilní bioch. determinanty příjmu vnější informace na receptorické úrovni). Zvl. kapitolu tvoří otázky fyz. a bioch. kódování a dekódování obsahů ESP v centrálním nervovém systému jedince.
