mezoatom
mezoatom [řec.], fyz. nestabilní soustava složená z at. jádra a zachycené záporně nabité elementární částice (μ , %pi , K-), popř. elektronu. Způsob vzniku m. závisí na stavbě molekuly, v níž je obsažen, umožňuje výzkum chem. vazeb (mezonová chem.). Zachycená těžká částice odstiňuje el. pole jádra. V.t. mionová katalýza.