mezinárodní právo soukromé
mezinárodní právo soukromé, práv. odvětví obsahující práv. předpisy, které upravují vztahy občanskopráv. povahy (tj. vztahy práva obč., rodinného a prac.) s mez. prvkem včetně práv. předpisů, upravujících postup soudů a jiných orgánů i účastníků, popř. jiných osob, a vztahy mezi nimi vznikající v řízení o občanskopráv. věcech, v němž je obsažen mez. prvek. Občanskopráv. vztahy s mez. neboli cizím (zahr.) prvkem jsou takové vztahy, které přesahují oblast určitého státu a dostávají se do vztahu také k jinému státu a tím i k jeho práv. řádu (např. kupní smlouva uzavřená mezi obchodníky z různých států). Cizí prvek spočívá v tom, že účastník práv. poměru je cizí státní příslušník nebo bydlí v cizině, popř. předmět práv. poměru je v cizině nebo práv. význ. skutečnost (např. způsobení škody) nastala v cizině. Pro řešení otázky, kterého ze dvou nebo více práv. řádů, k nimž má tento poměr vztah, se použije, obsahuje každý práv. řád tzv. kolizní normy, které tvoří základ m. p. s. Do m. p. s. se zahrnují i vnitrostátní přímé normy, které jsou výlučně určeny pro úpravu práv. poměrů s cizím prvkem.
