metriopatie
metriopatie [řec.], princip starořec. etiky označující uměřenost afektu a vášní. V polemice se stoicismem a jeho cílem úplného vyloučení afektů (apatie) vznikl pojem m. jako názor peripatetiků navazující na Aristotelovo učení o zlaté stř. cestě a duševní činnosti shodné s rozumem jako formě blaženosti.