metateorie
metateorie, teorie zabývající se strukturou, metodami a vlastnostmi nějaké jiné teorie. M. analyzuje systém výroků a pojmů určité teorie, určuje její hranice, rozsah její platnosti ap., a umožňuje tak zpřesňovat a budovat věd. teorie racionálnějším způsobem. Jejím zákl. úkolem je studium podmínek formalizace věd. teorií a analýza syntaktických a sémantických vlastností formalizovaných jazyků. V souč. je nejvíce rozvinuta m. logiky a mat., v jejichž rozvoji sehrály význ. úlohu práce D. Hilberta a K. Gödela. Příkladem propracované m. v oblasti psychol. jsou např. studie teorií motivace K. B. Madsena, shrnuté v jeho díle Moderní teorie motivace .
