metakomunikace
metakomunikace [-ny-], typ sdělování (přenosu, předávání) informací (informačních obsahů, významů) probíhající jako součást komunikačního procesu v rámci slovní (verbální) komunikace na úrovni extralingvistických (paralingvistických) obsahů, faktorů či znaků (zabarvení hlasu, hlasová intonace, modulace řeči, pauzy a zámlky v řeči) nebo neverbálních výrazových (expresívních) prostředků (mimika, gestikulace, pohyby těla nebo jeho částí). Někdy bývá m. zaměňována s mimoslovní (neverbální) komunikací, tvořící samostatný způsob (typ) dorozumívání.
