mayské náboženství
mayské náboženství, náb. soustava Mayů, ve své dochované podobě se začala formovat asi během 1.pol. 1.tis. př.n.l.; z té doby z oblasti Peténu (Guatemala) doložen vznik individualizovaných božstev. Asi ve 4.-3.st. př.n.l. byl vytvořen kalendář a hieroglyfické písmo. Polyteistické náb. Mayů bylo spojením kultu personifikovaných přír. sil a teologické spekulace kněží (zbožštění nebeských těles, uctívání času). K jeho výkladu, udržování a dalšímu rozvoji sloužilo hierarchizované a pevně organizované kněžstvo, které tvořilo vrstvu mayské inteligence (astronomové, matematikové, literáti), později i hosp. správců a politiků. Z klasického období (3.-10.st. n.l.) je jen málo dokladů o lidských obětech, které se v pozdější době (od 10. do l l.st.) staly (zřejmě pod vlivem mexických etnik) hlavním náb. obřadem. V tomto období došlo i k dalšímu rozrůstání panteonu (jedním z hl. božstev se stal Kukulkan). Po dobytí Mexika Španěly v 1.pol. 16.století bylo mayské náb. spojené s kněžími zcela zlikvidováno, v lid. kř. tradici se udržely jen pozůstatky (kř. svatí ve funkci bývalých božstev deště, strážců svět. stran ap.). - V čele mayského panteonu byl stvotitel světa Hunab Ku (význ. pro teologickou spekulaci, nikoli pro kult) a jeho dobrotivy syn Itzamná. Ten byl pánem nebe, dne a noci, považován za vynálezce písma a knih a za prvního kněze. Dalšími význ. božstvy byli Chac (božstvo deště a větru ve čtyřech aspektech jako strážce čtyř světových stran), Yum Kax (božstvo kukuřice, patron zemědělství, Ah Puch (božstvo smrti, spojován s bohem války a lidských obětí), Xaman Ek (astrální božstvo Polárky, "průvodce obchodníků"), Ek Chuah (ve dvou aspektech: jako božstvo války zlý, jako božstvo cestujících obchodníků dobrý, současně patron kakaa), jménem neznámé nikomu nepodléhající božstvo války, Ixchel (ženské božstvo záplav, manželka ltzamny, patronka těhotných, vynálezkyně tkaní), Ixtab (ženské božstvo sebevraždy). Kromě toho je známo i třináct nebeských a devět podsvětních božstev, třináct božstev katunů, božstva částí roku (19), dnů (20), číslic (0-13) a množství duchů, kteří bývají aspektem některého z božstev v určité specifické funkci. - S náb. byl spojen rozvinutý rituál, zahrnující modlitby, oběti (zvířat i lidí), půsty, očistné obřady, hostiny a pitky. Lidské oběti byly vykonávány v chrámech; obětovanému kněz rozřízl hruď, vytrhl srdce a krví potřel obraz božstva, jemuž byla oběť přinesena. Zvl. obřady se konaly na konci každého katunu (stavění stél s nápisy) a v období Nového roku. Kromě toho existovaly svátky spojené s jednotlivými dny, s kalendářem zeměd. prací, svátky jednotlivých profesí a jiné příležitostné a výroční svátky.
