mayská říše
mayská říše, v liter. běžné, ale nepřesné ozn. pro předkolumbovské městské státy Mayů na území dnešní Guatemaly, Belize, části Hondurasu a Mexika (Yucatán). Předkové Mayů se na přelomu 2.-1.tis. př.n.l. usadili v Peténu. Kolem pol. l.tis. př.n.l. byly osídleny oblasti pozdějších mayských měst; projevoval se vliv kultur ze Salvadoru a Mexika. Z doby asi 50 př.n.l.-100 n.l. pocházejí první význ. doklady o formování klasické mayské kult. (šlechtické hroby, polychromní keramika, fresky). Za zač. tzv. klasického období se považuje datum 292 n.l. podle nejstarší známé datované stély (Tikal). V rané fázi (asi do 625) se předpokládá už zformovaná třídní struktura spol. (otrokářství při zachování zbytků rodových vztahů) a hierarchie spol. Vznikala m. jako centra vlády, náb. a výroby. Ve vrcholném období (asi 625-asi 800) se rozvíjela arch., um. a věda, rozkvět měst. Od 9.st. nastal postupný úpadek způsobený řadou příčin (klimatické změny, přelidnění, sociální nepokoje, vpády kmenů ze S - Toltékové). Klas. období končí zhruba v pol. 10.st. opuštěním většiny m. v Guatemale a hromadným odchodem Mayů (jeho přesné příčiny nejsou dosud známy) na Yucatán. Zde vznikl maysko-toltécký stát, jehož centrem bylo od pol. l l.st. Chichen Itzá a od konce 12.st. Mayapán. Asi od 1280 vládla mayapánská dyn. Cocomů; sílil mexický kult. vliv. Vzájemná rivalita a války vedly ke zničení mnoha měst, povstání vazalů proti Mayapánu (dobyt 1441) znamenalo rozpad státu. V době příchodu Španělů v l.pol. 16.st. byly m. státy i jejich kult. v úpadku. Poslední nezávislý mayský stát (Tayal na jezeře Petén ltzá) byl Španěly dobyt 1697. - Dnes je známo více než 100 mayských měst (Bonampak, Copán, Chichen Itzá, Piedras Negras, Quiriguá, Tikal, Uaxactún, Yaxchilán) s monumentální arch., kultovními, obytnými a obch. čtvrtěmi; m. byla spojena sítí silnic. Hlavou státu (města) byl dědičný panovník, který jmenoval náčelníky vazalských měst a osad, jež musely platit daně a dodávat vojáky. Nejvyšším duchovním představitelem a také panovníkovým rádcem byl hlavní kněz. Spol. byla členěna na šlechtu (hl. vojenská, úřady obsazovány kněžími), kněží, osobně svobodné kupce, zemědělce a řemeslníky a na otroky (hl. váleční zajatci). Základem hosp. bylo žďárové zeměd. (kukuřice, fazole, rajčata, tykve, paprika, bavlník, kakaovník); význ. i lov, rybolov a včelařství. Rozvinutá specializovaná řemesla, obchod (i dálkový); platidlem byly kakaové boby. V náb. převládaly zeměd. kulty a uctívání personifikovaných přír. sil. Vysoké úrovně dosáhla matematika, astronomie, medicína. V.t. mayská kultura; mayské náboženství; mayský kalendář.
