madrigal
madrigal, hud. druh světské vokální nebo vokálně instrumentální polyfonní skladby; a) v Itálii ve 14.st. dvouhlasá (zřídka tříhlasá) dvoudílná kompozice; prvý díl se opakuje, druhý (ritornel) probíhá v jiné tónině; b) zač. 16.st. vznikl v Itálii nový typ m. jednodílného, tří- až čtyřhlasého (později až šestihlasého). Vyznačoval se citlivým vztahem k přednesu textu a úsilím o vyjádření nálady a výrazu básně. Zpočátku převládalo polyfonní zpracování, na sklonku 16.st. vzrůstala expresivita a užívání chromatické harmonie (L. Marenzio, Gesualdo di Venosa), kolem 1600 přecházel m. k doprovázené monodii (C. Monteverdi). Po 1588 se m. rozšířil v alžbětínské Anglii; tvorba m. v Německu a Španělsku měla menší význam; c) v hudbě 20.st. označení pro komorní sborové skladby (B. Martinů, P. Bořkovec, I. Hurník).
