lužickosrbský jazyk
lužickosrbský jazyk, lužická srbština, lužičtina - západoslovanský jaz. se starobylými mluvnickými rysy (zachovává dvojné číslo a jednoduché minulé časy). Dělí se na horní (okolí Budyšína - asi 100 000 obyv.) a dolní (okolí Chotěbuze - něm. Cottbus - asi 50 000 obyv.). Po 2.svět. válce velký rozkvět jeho užití ve školství, veř. životě a písemnictví.
