logicismus
logicismus [-iz-], směr v oblasti zákl. matematiky redukující celou mat. na logiku, tj. chápající mat. jako součást logiky. Navazuje na myšlenky G. W. Leibnize; tvůrcem l. byl G. Frege a hl. představiteli B. Russell a A. N. Whitehead, zejm. v díle Principia mathematica . L. byl často spojován s novopozitivistickou tezí o výlučně analytickém charakteru mat. vět a v této krajní formě tvořil opak intuicionismu. Protože l. tvrdí, že všechny mat. pojmy lze explicitně definovat z log. a všechny mat. věty lze odvodit z log. axiómů a definic čistě log. dedukcí, dostává se do úzké závislosti na chápání významu pojmu logika, který je trojí : buď jako název jisté vědy (běžné chápání), nebo název jistého formalizovaného jaz., v němž jsou stanovena pravidla log. kalkulu, anebo název určitého log. systému kalkulu, který obsahuje pouze pravidla usuzování, takže na jeho půdě lze dospět pouze k tautologiím. Zatímco dnes se za správný považuje pouze třetí význam, l. vycházel z druhého a musel přijmout některé axiómy, které v souč. smyslu nepatří do log., ale do teorie množin. Dnes se proto v souvislosti s jiným chápáním pojmu logiky modifikovala teze l. a lze hovořit o redukovatelnosti mat. na teorii množin.
