lisování kovů
lisování kovů, mech. zpracovávání kovových materiálů na lisech tlakem, aby se dosáhlo požadovaných tvarů zpracovaných materiálů; a) l. k. za studena, zpracovávání kovů tlakem (pod rekrystalizační teplotou), např. stříhání (přestřihování, vystřihování, děrování, nastřihování, přistřihování, ostřihování, protrhávání), ohýbání, zakružování a lemování, tažení (se ztenčením i bez ztenčení stěny), rovnání, kalibrování, ražení, zužování a rozšiřování, protlačování. Při stříhání se celistvost materiálu porušuje, při ostatních způsobech se využívá schopnost plastické deformace kovů. Při lisování za studena se snižuje plasticita kovu (kov se zpevňuje) a snese bez porušení pouze určitý mezní stupeň přetvoření, závislý na okamžitých tvářecích podmínkách; b) l. k. za tepla, zpracovávání kovů tlakem za zvýšených teplot (nad rekrystalizační teplotou). Patří sem tváření velmi tlustých plechů (ohýbání, tvarování), trubek a tyčí a různé způsoby protlačování za tepla a též kování.
