ligatura
ligatura [-ú-, lat.], 1. ve středověké paleografii graf. spojení dvou sousedních písmen jednoho slova nebo splývání dvou písmen v jeden graf. znak; účelem bylo zrychlení psaní; 2. hud. a) oblouček spojující dvě noty stejné výšky, obvykle přes taktovou čáru. Oblouček nad několika notami nestejné výšky označuje hru legato, vázaně; b) skupina not v menzurální notaci; 3. polygr. slitek - spojení dvou nebo více písmen na jediném odlitku; 4. lék. viz podvaz.